zahrada na balkoně

Pro pěstování čerstvé zeleniny nepotřebujeme rozlehlé záhony. Stačí truhlík, z kterého zelenina nejen chutná, ale také jej i zdobí. Nabízíme několik typů pro ty, kteří mají velké zahrádkářské srdce, ale malé prostory k pěstování.

Zatímco rostliny ve volné půdě jsou schopny saturovat některé nedostatky agrotechniky (získají si například vláhu i živiny z hlubších půdních horizontů), dlažba terasy žádné rychle dostupné výživné prvky neobsahuje a rostlina je zcela závislá na naší péči. Musíme jí poskytnout vhodný substrát, místo, zálivku, hnojení a ochranu proti chorobám a škůdcům.

V nádobách na balkónech lze s úspěchem pěstovat zakrslé, keříčkovité či převislé odrůdy rajčat, kompaktní nízké papriky, ale v prostorné nádobě i cuketu, saláty, nebo baby karotku s krátkým či kulatým kořenem.  A samozřejmě také bylinky, kterými pokrmy nejen z čerstvé zeleniny dochutíte.  

Jakou zvolit pěstební nádobu?

Nádoba je základem. Její velikost musí být přiměřená rostlině.

Je lepší plast nebo terakota?

• Nádoby z pálené hlíny „dýchají“ a umožňují výměnu vzduchu mezi kořenovým systémem rostliny a okolím. Jsou ale těžší, náchylnější na poškození a rychleji stárnou.
• Plast je lehčí a lépe se udržuje. Musíme u něj ale více hlídat možné přemokření substrátu, také se substrát v něm rychleji zahřívá i chladne.

Materiál a tvar nádoby volíme i dle prostředí, ve kterém bude umístěna – na venkovskou chalupu patří staré květináče, na kterých nevadí přiznaný zub času. Terasa u funkcionalistické vily žádá odpovídající strohou nádobu

Stálý přísun vláhy

Hitem poslední doby jsou samozavlažovací truhlíky, květináče a závěsné květináče. A nutno říci, že oprávněně. Simulují vzlínání vody z hloubky (tady zásobní misky) do oblasti kořenového systému rostliny tak, jak probíhá ve volné půdě. Zajišťují kontinuální přísun vody a současně zabraňují totálnímu přemokření substrátu, které vede k uhnívání kořenů. Uprostřed parného léta, kdy jsou rostliny plně vyvinuté a mají značnou odpařovací plochu listů, jsou samozavlažovací nádoby téměř nezbytností, zvláště pokud rostliny na pár dní opustíme.

Některé samozavlažovací truhlíky mají užitečnou pomůcku – plovák, který označuje hladinu vody v zásobníku. Nejlepším vlhkoměrem, který nám řekne, jestli je již nutno zalít nebo ještě ne, je ale náš prst, kterým nejlépe zjistíme, jaká je aktuální vlhkost substrátu v nádobě.  

Substráty pro pěstování zeleniny za oknem

Správný substrát je dalším předpokladem úspěchu. Má být takový, aby se zemina neslila a nespekla při opětovném zalévání a vysychání. Musí být strukturní a vzdušný, s vysokým obsahem organické hmoty, nejlépe rašeliny.

Kvalita běžně prodávaných substrátů se v posledních letech naštěstí výrazně zlepšila, jsou dostupné v mnoha variantách, často speciálně namíchané pro potřeby určité skupiny rostlin.  

Slunce je nenahraditelné

Pro zeleniny na balkonu volíme osluněné místo nejlépe s jižní nebo západní expozicí. Severní strana je pro pěstování zeleniny nevhodná (vyrůst zde může nanejvýš petržel nebo máta).

Rostliny umístíme tak, aby měly dostatečný světelný požitek, ale současně aby je letní výheň totálně nespálila. 

Pravidelná sklizeň

Rostlina tvoří plody a semena v nich proto, aby se rozmnožila. Pokud je necháme na rostlině, bude se snažit dovést semena do zralého stavu a omezí nasazování dalších plodů. Pravidelná sklizeň postupně dozrávajících plodů proto nejen zajišťuje stálý přísun čerstvých vitamínů do kuchyně, ale skutečně zvyšuje úrodu.