ZAHRADA
UŽITKOVÁ: zeleninová
bylinná
ovocná
ZELENINOVÁ :LISTOVÁ:celer řapíkový,salát hlávkový,květák,zelí bílé, zelí čínské,kapusta,kedlubna,zelí červené,.....
:CIBULOVÁ:česnek,cibule porek.....
KOŘENOVÁ:celer bulvový,mrkev,kčen,ředkvička,brambory,...
PLODOVÁ :meloun vodní,dyně,okurka,cuketa,fazol,hrách,rajče,....
BYLINNNÁ: kopr,kmín,libeček,petržel,měsíček,heřmánek,jalovec,majoránka,máta,rozmarýn,....
OVOCNÁ: BOBULOVINY:bez černý, rakytník rašetlakový,borůvka kanadská,jahoda,ostružina,malina,rybíz červený i černý,josta,aronie(jeřáb černý),.....
PECKOVINY:broskev,nektarinka,merunka,švestka,.....
JÁDROVINY:jabloně,hrušně,....
Nebezpečné mouchy a mušky
Larvy květilky zelné, pochmurnatky mrkvové, květilky cibulové a květilky všežravé se živí podzemními částmi mrkve, celeru, petržele, napadají cibuli a pór a vykusují klíčící dělohy dýní či fazolí a také napadají brambory a rajčata. Mouchy na jaře kladou vajíčka na povrch půdy v blízkosti zeleniny. Proto před kladením vajíček, na přelomu dubna a května, přikryjeme porost jemnou sítí. Proti larvám, které jsou už v půdě pomůže čtrnáct dní po výsadbě zálivka Basudinem 600 EC.
Přihnojování
Potřebné živiny rychle dodají hnojiva v tekutém stavu namíchaná v předepsané koncentraci, například Biom nebo Kristalon. Půdu nejprve zalijeme čistou vodou a teprve potom hnojivou zálivkou. Kapalná hnojiva nenahradí základní vyhnojení pouze doplní chybějící živiny, obvykle stopové prvky.
Vyvazování okurek
Na venkovních záhonech můžeme okurky pěstovat na oporách nebo na mříži do výšky lidské postavy. Ušetříme místo na záhonech, chráníme tím také rostliny před zálivkou na list a tím napadí plíšní. Stačí výhony již od začátku pěstování vyvazovat vzhůru a postranní výhony zaštipovat.
Výsevy a výsadba
Některé druhy zeleniny se mohou nebo i musí ( např. mrkev, ředkvička ) vysévat přímo na záhony, jiné se pěstují z předpěstovaných sazenic
Výsev do volné půdy
Na připraveném záhoně si vyznačíme řádky a prohloubíme je motyčkou, vzdálenost volíme podle druhu pěstované zeleniny. Aby byly řádky opravdu rovné, použijeme znamenák nebo zahradnickou šňůru. Řádky pak naplníme jemně prosátým kompostem a vysejeme semena. Semena po vysetí zakryjeme tenkou vrstvičkou zeminy ( měly by být tak silná, jaký je průměr semínka ). Zeminu přitlačíme obrácenými hráběmi a opatrně zalijeme.
Důležitá je doba výsevu, která je uvedena u každého druhu zeleniny na sáčcích s osivem. Jsou to údaje pouze orientační, my se musíme řídit hlavně počasí, které je každý rok jiné. Nevyséváme do mokré a neprohřáté půdy, hlavně na jaře.
CO MÁ KLÍČIT A RŮST POTŘEBUJE TEPLO A VLÁHU.
I později vysetá semínka, je-li teplo a mají dost vláhy, rychle ztracený čas dohoní, naopak předčasně vysetá semena do studené půdy buď nevyklíčí nebo rostlinky rostou špatně.
Půdu na vysetých záhonech musíme udržovat stále vlhkou, klíčící rostlinky potřebují trvale vlhké prostředí, nesmíme je nechat zaschnout.
Po vzejití rostlinky podle druhu buď protrháme nebo přepícháme ( pikýrování ), přepichujeme zpravidla ve stadiu dvou pravých lístků, rostlinku sázíme hned na nové místo, kořeny zaštípneme a nezapomeneme na zálivku.
Pro přepichování přímo na záhon je nejlepší zamračené počasí, kdy se i v půdě drží více vláhy.
Předpěstování sazenic
Choulostivější druhy zelenin předpěstováváme. Nejlepší prostory pro předpěstování jsou skleník nebo teplé pařeniště. Nemáme-li takové nebo alespoň světlou vytápěnou verandu, je lépe si sadbu zakoupit. Nezapomene, že sadba předpěstovaná ve špatných světelných podmínkách je vytáhlá a nepřinese nám moc užitku.
Zeminu je nejlépe použít přesátou a propařenou, nebo speciální již připravenou zem pro výsevy a množení.
Osivo vyséváme do truhlíčků či jiných nádob podle druhu, celer např. již v lednu.
Po vzejití ve stádiu dvou pravých lístků přepícháme na větší vzdálenosti do jiných nádob nebo květináčků, některou zeleninu je lépe přepichovat i víckrát, nezapomeneme zaštípnout kousek kořene, podpoříme tím tvorbu kořenů.
Na záhony sázíme choulostivou zeleninu až po zmrzlých tj. polovina května.
Na záhony vysazujeme nejlépe za podmračeného počasí do sponu podle odrůdy, vyhloubíme lopatkou jamku, na dno přidáme trochu dobře rozleželého kompostu ( nehotový kompost by spálil rostlině kořeny), rostlinu zasadíme, zem okolo jemně přitlačíme a nezapomene na zálivku.Zaléváme vždy odraženou odstátou vodou, zvláště za dlouhotrvajících veder.
Přihnojovat začneme až když jsou rostliny dostatečně zakořenělé.
Nezapomene sadbu před výsadbou otužovat, snížíme ve skleníku teplotu a větráme, aby si sadba zvykla na venkovní teploty, které jsou nižší.
BYLINNÁ:
- Dozvíte se vše potřebné o pěstování bylinek na zahradě, můžete se nechat inspirovat různými styly a návrhy bylinkových zahrad, naleznete rady jak připravit půdu, hnojit, mulčovat, jak nakupovat sazenice a vysazovat, jak bylinky doma množit a celý rok o ně pečovat. Nechybí ani informace o vhodných kombinacích bylinek a zeleniny, které prospívají oběma, nebo o přírodní ochraně rostlin před chorobami a škůdci.
- Kompletní návod naleznete i pro pěstování bylinek v nádobách, na balkóně, terase i okenním parapetu.
- Budete vědět, co vše potřebujete ke sklizni, kdy a jak ji nejlépe provádět a především jak bylinky uchovávat.
- Další kapitola se věnuje používání bylinek k prevenci i léčení nemocí, a to jak evropské lidové tradici, tak vědeckému pohledu na léčivé rostliny i tradiční východní bylinné medicíně. Naleznete zde množství konkrétních návodů, jak si z bylinek připravit hojivé sirupy, nálevy, tinktury, oleje či obklady. Na dalších stránkách najdete i bylinky doporučené pro konkrétní druh obtíží – například na sníženou imunitu, rýmu, žaludeční obtíže, stres, namožené svaly, vysoký krevní tlak a řadu dalších – a návod na jejich užívání.
- Samozřejmě nechybí ani řada chutných a snadných receptů z celého světa, kterým bylinky propůjčují jedinečnou chuť a vůni: bylinkové oleje a octy, marinády, másla a pomazánky, pečivo, polévky, saláty, slané koláče, hlavní jídla, nápoje i dezerty. Využít můžete i tipy na okouzlující bylinková aranžmá při stolování.
Příjemný život s bylinkami
V bylinkovém průvodci dále naleznete mnoho tipů, jak s pomocí bylinek pečovat o čistou domácnost i zvířata, jak si vyrobit voňavé a účinné přírodní čistící prostředky, osvěžovače vzduchu i rozličné užitečné i krásné dekorace, jako jsou polštářky proti molům.
Můžete vyzkoušet ověřené recepty na přípravu a využití domácí rostlinné kosmetiky: pleťové vody, krémy, tonika a masky pro různé typy pleti, koupele, oleje, osvěžující ústní vody, balzámy na ruce a nohy, deodoranty, kondicionéry a přelivy na vlasy… Zkrátka vše, co můžete potřebovat, pokud dáváte přednost přírodní péči před chemickými prostředky.
Slimák, nepřítel zahrady
Každoroční invaze slimáků je pro mnoho zahrádkářů pohromou, ve velkém likvidují zeleninu i okrasné květiny. Nevzdávejte se a buďte důslední. Slimáky sbírejte, nastražte pasti, aplikujte biologickou ochranu... a zahrada se navrátí k původní rovnováze.
OVOCNÁ:Ovocné stromy a keře -Chcete-li zjistit, kterých živin je v ovocné zahradě nedostatek, měli byste jednou za tři až čtyři roky odebrat půdní vzorky na rozbor. Laboratoř vám k výsledku doporučí dávky živin pro docílení vhodného zásobení půdy. Zdravé stromy a keře, které pravidelně plodí, hnojte podle následujícího orientačního doporučení.a jaře rozhoďte kolem každého keře bobulovin 2 litry kompostu a přibližně 100 gramů rohové moučky. K ovocným stromům dávkujte po 4 kg kompostu a po 100 až 140 g rohové moučky. Kompost rozdělte na plochu půdorysu koruny a mělce jej zapravte do půdy motyčkou. Namísto kompostu a rohové moučky můžete používat kombinovaná minerální nebo organominerální hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Pro jádroviny a peckoviny je potřeba 100 až 125 g organominerálního hnojiva (např. Floria). V ČR jsou i speciální hnojiva pro jednotlivé druhy bobulového ovoce. Pro borůvky (a jiné brusnicovité rostliny) je třeba používat hnojiva s okyselujícím účinkem, např. hnojivo pro rododendrony (azalky), avšak ve velmi nízkých dávkách. Půdu kořenové zóny kolem rostlin ostružiníku a maliníku chraňte před vysycháním silnou vrstvou nastýlky (mulče) z listí nebo z dostatečně odleželé (vymoklé) kůry. Zároveň tak doplňujete nezbytný humus. Hnojiva nakoupíte ve specializovaných obchodech. Dodržujte návody v příbalových letácích.
Ovocná zahrada? Proč ne
V současnosti se preferuje výsadba zahrad a předzahrádek okrasnými dřevinami, hlavně jehličnany, což je občas škoda. Stálá celoroční zeleň je sice hezká, ale ovocné stromky kromě měnící se krásy přinášejí také užitek. Ovocné zahrady potěší nejen hýřícími barvami v době květu, ale i plody. Navíc jsou takové zahrady i domovem užitečného ptactva.Každý pěstitel by si měl ještě před nákupem ovocných stromků dobře naplánovat, jaké druhy a kolik kusů chce pěstovat. Přitom je třeba mít na paměti velikost osazované plochy a způsob výsadby. U volně rostoucích stromů počítejte s budoucí plochou koruny. Pokud si chcete založit takzvanou ovocnou stěnu, je třeba si předem určit její směr, resp. kudy ji chcete vést. Jednoleté štěpovance – výpěstky, které ještě nemají vytvořenou korunku, jsou vhodné na pěstování kordónů, palmet a stěn. Dvouleté sazenice už mají vytvořenu nejen korunku z několika bočních výhonků, ale i kořenovou soustavu. Každý stromek by měl mít štítek s údaji o sortě.
Ochrana kůry ovocných stromů
Teplotní rozdíly mezi silným osluněním za jasných zimních dnů a nočními mrazy mohou způsobovat trhliny v kůře kmenů. Pokud ovocné stromky ještě nemají vyvinutou ochrannou borku, potřebují ochranu kůry. K ochraně může posloužit prkno, které se přistaví k jižní straně kmenu. Stejně dobře ochrání před silným zářením zimního slunce obalení kmene slámou nebo bílý nátěr vápenným mlékem.
