ŽIVÉ PLOTY

Podle účelu, k němuž má plot sloužit, si vybereme druh dřeviny a jeho výšku. Na symbolické oddělení části zahrady zvolíme nižší ploty ze zimostrázu, dřišťálu, levandule a podobně. Při výběru bereme ohled rovněž na náročnost dřevin na světlo a stín stejně jako požadavky na půdu a vlhkost. Do stříhaných plotů vybéráme rostliny s hustějším vzrůstem snášejícíc řez, do volně rostoucích jsou vhodné druhy, které stačí stříhat jen jednou za rok.

Stálezelené rostliny vysazujeme v dubnu až květnu s kořenovým balem, pěstované v kontejnerech až do poloviny září. Nedoporučuje se však sázet za plného slunečního svitu a za silného větru. Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu opadavých listnatých dřevin je podzim. Pokud je nestihneme zasadit v tomto období, máme ještě šanci po rozmrznutí půdy na jaře.


Protože dřeviny zabírají mnohem více místa než normální ploty, při výsadbě dbáme na to, aby v budoucnosti nezabíraly část sousedního pozemku. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami je třeba volit tak, aby odpovídala jejich růstu do výšky a šířky. Při velmi úzkém rozestupu začnou rostliny obrůstat příliš vysoko, přičemž u báze zůstanou holé a nevzhledné. Živé ploty vyžadují pravidelné stříhání dvakrát za rok, a to v červnu a srpnu. Nové přírůstky ponecháme přibližně půl centimetru.


Nízké ploty

Dřišťál Thunbergův ´Nana´ (Berberis thunbergii) kvůli ostnům a stříhání dvakrát v průběhu léta je náročný na údržbu. Volně rostoucí ploty je třeba každou zimu prosvětlovat. Aby načervenalé listy vypadaly co nejzářivěji, je vhodné zvolit slunné stanoviště.

Zimostráz obecný (Buxus sempervirens) - velmi dobře snáší pravidelné stříhání, proto se hodí pro tvarování nízkého živého plotu na ohraničení záhonů nebo chodníků. Vyžaduje slunná místa, ale daří se mu i v polostínu.

Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) - vytváří aromatický modrý živý plot, který dobře vyniká v kombinaci s růžemi nebo barevným záhonem letniček. Na oddělování zahradního prostoru není vhodná, protože ji každým rokem musíme seříznout.

Volně rostoucí kvetoucí ploty

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) - vytváří nepropustné stálezelené ploty, které na jaře kvetou bílými květy a na podzim tvoří červenooranžové plody. Daří se jí na slunci, ale také v polostínu vyšších stromů a na exponovaných místech. Po odkvětu potřebuje mírně seříznout.

Růže (Rosa) - nádherně kvetoucí živý plot v pestrých barvách vytváří růže svraskalá, která je doporučována jako hraniční plot. Každou zimu vyžaduje prosvětlení nebo jednou za dva roky seříznutí až k zemi.

Tavolník (Spiraea) - na volně rostoucí ploty se nejlépe hodí tavolník van Houtteho. Jeho obloukovité větve se na podzim pestře zbarvují a v květnu bíle rozkvetou. Jako všechny živé ploty ho stříháme hned po odkvětu.

Zlatice (Forsythia) - každoročně v březnu až dubnu na neolistěných větvích zazáří množstvím zlatožlutých květů. Po odkvětu seřezáváme pouze ty větve, na kterých jsou zvadlé květy.

Tvarované husté ploty

Habr obecný (Carpinus betulus) - jeho zvláštností je, že rovný kmen musí zůstat odspodu až k vrcholu neporušený. Seřízneme ho až tehdy, když dosáhne požadované výšky.

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) - velmi často a neoprávněně ho máme ve zvyku vysazovat do živého plotu. Těžko se přizpůsobuje pravidelnému stříhání, nesnáší nadbytečnou vlhkost u kořenů a na spodku bývá většinou holý.

Hloh (Crataegus) - patří k nejpoužívanějším dřevinám do živých plotů. Svou pevností a rychlým růstem vytváří neprostupnou bariéru. Při volném pěstování působí dost nevzhledně. Nejčastěji vysazujeme do smíšených plotů současně s ptačím zobem, bukem nebo cesmínou.



Cesmína obecná (Ilex aquifolium) - dáváme přednost méně ostnitým odrůdám, které neztěžují práci při stříhání. Daří se jim stejně na slunném jako zastíněném místě, kde vytvářejí bezpečnou a hustou bariéru. Pokud chceme, aby náš plot zdobily na podzim plody, musíme střídat samčí a samičí rostliny.
Ptačí zob (Ligustrum vulgaris) - je vhodných k vytvarování nižších živýh plotů od jednoho do dvou metrů stejně jako vyšších plotů do čtyř metrů. Je mrazuvzdorný a dobře snáší nepříznivé podmínky. Listy přes zimu většinou neopadávají a zůstávají až do jara.

Smrk ztepilý (Picea abies) - pro jeho široké pyramidální rozvětvení ho můžeme použít na výsadbu širších a vyšších živých plotů, zejména ve vyšších polohách. Má rád výživné půdy s obsahem vápníku.

Zerav západní (Thuja occidentalis) - je nejčastěji používaným jehličnanem do živých plotů. je mrazuvzdorný a dobře snáší i půdy chudé na živiny.

Tis červený (Taxus baccata) - musíme čekat mnoho let, než dosáhneme požadovaného účinku. Díky svému poměrně úzkému vzrůstu se výborně hodí do živých plotů.